Historie kláštera

Klášter sv. Voršily Brno

Zámožná vdova po brněnském zlatníkovi Markéta přijala roku 1484 řád sv.Františka. Jejího příkladu následovalo několik vdov a panen. V roce 1487 si koupily dům před Židovskou bránou (v místech dnešního vlakového nádraží) nedaleko kláštera františkánů, kde žily pod vedením převorky Kateřiny Stinar ze Švédska a pod duchovní správou františkánů. Kardinál František z Dietrichsteina změnil řádový dům na  klášter řeholních terciářek sv. Františka Serafinského a vymohl jim pozemky na stavbu kostela. Dokončenou stavbu sám vysvětil roku 1618.

Když přitáhli Švédové ke Slatině 4.září 1643, dal velitel města plukovník Schönkirch zapálit předměstí U mlýna a Jircháře. Požár 5.září zachvátil i klášter, který vyhořel i s kostelem. Na rozkaz plukovníka de Souches byl vyhořelý klášter i kostel na jaře roku 1645 před druhým obležením Brna švédskými vojsky zbořen.

Františkánky se po požáru odstěhovaly do Dietrichsteinského paláce (na Zelném trhu) a na počátku roku 1645 do Vídeňského Nového Města. Dne 11.května 1647 se vrátily do Brna, do domu v České ulici (dnešní Josefská ulice), který zdědily po jedné řádové sestře a přikoupily ještě čtyři vedlejší domy. Domy na Josefské ulici zřejmě nechaly zbořit a na jejich místě započaly se stavbou kostela i kláštera. Základní kámen ke kostelu sv. Josefa byl položen 4.dubna 1651. Stavbu provedl pravděpodobně brněnský stavitel Pavel Weinberger († 1681). V souvislosti se stavbou kláštera se uvádí také jméno brněnského stavitele Ondřeje Erny, který snad prováděl přestavbu domů v Orlí ulici.

Josefínským dekretem ze dne 18.ledna 1782 byl klášter františkánek u   sv. Josefa zrušen. Většina jeptišek přijala řád sv. Voršily a při klášteře byla zřízena škola pro dívky. Po první světové válce začal klášter pronajímat přízemní prostory. Na ulici Orlí byli mimo jiné kožešník a obchody s textilem, na Josefské ulici modistka, módní závod, zoologie, pečivo, brašnář atd. Za druhé světové války byly klášter i kostel poškozeny zejména při bombardování a poté i při osvobozování Brna. Po válce započala oprava. Vše bylo uvedeno do takového stavu, aby mohl být otevřen internát pro dívky a mateřská školka pro 90 dětí. V roce 1950 byl klášter komunistickým režimem zrušen a sestry byly internovány. Celý objekt byl postupně přebudován pro potřeby Technického muzea podle návrhu Ing.arch.Dr. Lubora Laciny. V roce 1991 byl klášter vrácen Českomoravské provincii Římské unie řádu sv. Voršily a v  roce 1997 proběhla generální oprava, která do rozsahu neměla v dějinách kláštera obdoby. Objekt byl přebudován na obchodní dům, aniž by utrpěla jeho nesporná architektonická hodnota. 

Celý areál je památkově chráněn a je registrován v seznamu kulturních památek města Brna.